Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se nevdat aneb Pokud něco nedopadne, ještě není konec:-)

30. 01. 2016 21:02:00
Zcela jednoduše. Každý vám do všeho kecá. A vy si do všeho kecat necháte. Pak přijde to, co zákonitě přijít muselo, jste sami. Teda né úplně, že.Ale bratrská nebo rodičovská láska je trošku jiná.

Než ta, kterou zrovna potřebujete.

Kdysi dávno, v minulém století , v celku bezstarostném období vysoké školy, kdy jedinou starostí bylo zvládnout zkoušku, tedy v době malin nezralých a době zapalování lýtek, už někteří moji vrstevníci začali řešit mimča a rodiny. Já jsem si v té mladé době klepala na čelo. Tak brzo a tak mladí? Proboha, kam tak spěchají, co jim uteče?

Co jim uteče? Později, za pár let, kdy ručička mého tachometru se posunula ke třicítce, mi pomalu začalo docházet, že stárnu. Ve třiceti je člověk mladý, i když jak na které věci, že. Na ty příjemné určitě. Ale nejen sexem živ je člověk, Starosti se sháněním práce a ty dají zabrat a zcela odrovnají libido, které by mělo právě ted být na vrcholu. Takže nastává fáze výmluv.

Mimčo bude, až bude bydlení a práce, teda obráceně, prostě až až až. Pak je člověk slepý k případnému vhodnému potenciálnímu partnerovi, kterého samozřejmě díky svým důležitějším starostem jaksi nevidí.A čas nečeká. Čas kvapí.

A takhle utíká celý život. jestli jsem za normálních okolností mírumilovná, tak za tyhle dvě věty jsem schopná zabít. Zfleku. Nesnáším je , protože člověka uvrhnou do ještě větších sra.ček a stresu, než ve kterém žije. A protože jsou pravdivé.

Třicátiny, trojka je v pohodě.

No, čtyřka už se začíná trošku cukat , přesněji tedy řečeno tajit.Někdo, kdo snese poznámky na svůj věk možná ne, já ale tak odvážná nejsem.

Pětka naštěstí ještě nehroz,í ale není zase až tak daleko. Ale já tu příčinu znám , přišli jsme na ni s mým starým kamarádem psychotronikem , podle něj jsem prý byla v minulém životě George Washington. No jestli taky chudák trpěl maniodepkou jako já, tak se ani nedivím, že jsem dopadla jak jsem dopadla, a on ten Džordž určitě nějakou babu měl.

Ale spousta lidí mi říká, že jsem prostě nenašla partnera, který by mi rozumově stačil. že jsem hodně dopředu. Pravda, občas víc mluvím, než myslím..Něco na tom asi bude.

Když se vrátím k těm výmluvám, proč nikde nikdo vedle mě, tak protože ten ne a tamten percing a tamten bradavice, onen blbec , ten vlevo starej, vpravo mladej, vyučenec Jehovista ,co nejí maso neslaví svátky, rozvedenej, svobodnej, ten nebude normální, a tak můžu hodinu pokračovat. .

Je pravda, že někoho, s kým si nemám co říct, bych vedle sebe nesnesla, Dva lidi, co mají být spolu do konce života /naivita, vím/ by měl pojit aspoN jeden společný zájem , koníček, na sexu se vztah stavět nedá.A sport to taky nebude. Možná fotografování, můj velký koník nebo kytky, Ale stejně mám jasno:

U mě totiž zvítězí chlap, před kterým budu moct mlčet.:-)

Autor: Martina Pazourová | sobota 30.1.2016 21:02 | karma článku: 10.36 | přečteno: 502x

Další články blogera

Martina Pazourová

Co je malé, to je milé? Jak kdy Aneb lidský minimalismus

Někdo to rád blond, někdo zase brunety, někdo má rád větší, jiný si libuje v maličkostech, někdo má rád holky a jiný vdolky.A někdo se holt malý narodí. . Ale co je malé, je i milé, říká se. I když malí lidé prý řvou Aby byli lépe

4.2.2016 v 17:10 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 562 | Diskuse

Martina Pazourová

Láska největší aneb Když kůň přeroste přes hlavu.

Odmalička ráda fotím, a hlavně děti a kytky, protože jsou to takové dv aobjekty, které neremcají, nepřetvařují se, jsou zkrátka bezprostřední. Vlastním pár analogových aparátů na kinofilm,asi tři

4.2.2016 v 10:08 | Karma článku: 15.15 | Přečteno: 1023 |

Martina Pazourová

Blogerská úzkoprsost zdejších učitelek aneb Máš tam překlep!!!!

A UŽ JE TO TADY. Celý týden jsem na to čekala. A dočkala se . Konečně to někdo napsal!!!!!!! Některé zdejší paní učitelky již zřejmě začinají trpět profideformací. Když cizinec neumí napsat ani mé příjmení, mi napíše -PÍŠEŠ JAKO

3.2.2016 v 17:08 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 620 |

Martina Pazourová

Vražedná kobliha Aneb když žlučník stávkuje

Máte rádi koblihy? Nebo smažené řízečky? Já bych se po obojím doslova utloukla. Akorát můj žlučník je nesnáší. Mě to ovšem nezajímá. Tak dlouho se žerou řízky, až se ucho utrhne ....Aneb co vše se dá stihnout s kolikou.

3.2.2016 v 10:02 | Karma článku: 7.31 | Přečteno: 416 |

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Jak dojít ke spojení se Světlem?

Prožití spojení se Světlem je nejmocnějším a nejzásadnějším prožitkem, kterého se může člověku zde na zemi dostat. Má schopnost od základů změnit celý jeho dosavadní život.

27.6.2017 v 15:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 11 | Diskuse

Josef Komárek

Také jsem se necítil ubohým zakomplexovaným buranem.

Co všechno se člověk nedozví o pražských kavárenských intelektuálech (díky panu Petříkovi). Což jsou převážně individua, která plodí jen slova, slova, slova ..., a pohrdají obyčejnými pracujícími lidmi, kteří je celý život živí.

27.6.2017 v 13:50 | Karma článku: 28.13 | Přečteno: 817 | Diskuse

Jana Slaninová

Houbový děda a dítě z hadích ocásků

Období hub mi vzdycky zavoní lesem, ranní mlhou, čerstvě zapálenou cigaretou a kolínskou. Samozřejmě si vybavím i tu vůni hub, ale některé vůně jsou v mé pachové paměti vyraženy kovovým razidlem asi navždy.

27.6.2017 v 11:45 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 240 | Diskuse

David Gruber

Lysá hora – vítání rána – slunce pod nohama

Přivítat v období letního slunovratu východ slunce na nejvyšší hoře našich Beskyd, to tak nějak patří ke všeobecnému vzdělání každého našince, přinejmenším moravskoslezslého. Podělím se i s fotografiemi o osobní zážitek.

27.6.2017 v 9:51 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 362 | Diskuse

Štěpán Bicera

Ti od bílého vraha

Tak Jihoafričané pokřikovali na rodinu Radovana Krejčíře po jeho odsouzení na pětatřicet let vězení za zosnování vražd. Vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz byla i jeho rodina, která tam přišla o veškerý majetek.

27.6.2017 v 8:04 | Karma článku: 28.14 | Přečteno: 577 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 566

Fytotechnička,, bývalá  pokladní i makléřka, pojišťovací agentka a současná vášnivá fotografka a zároveň    redaktorka  jedné nejmenované  reklamní agentury, která ráda nejen píše. Vytrvalá hráčka na nervy, nezávislá  GLOSÁTORKA,  BLOGERKA ve volném čase - v životě velmi vnímavá pozorovatelka ..ovšem nejvíce  zarytá zahradnice a bylinkářka , ...a zbytek se sem už nevejde:)

Jak to říkala ta  babička  ve známé pohádce Sůl nad zlato: Já jsem všudezdejší :)

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.